Za několik hodin se otevřou volební místnosti a začne další díl seriálu zvaného familiárně Komunálky. Těšit se mohou především slušní a poctiví lidé, kteří mají vedle lokálních subjektů zastání hned u několika stran kandidujících napříč republikou. Kdo ale vlastně mají být tito slušní a poctiví lidé?
Politické strany, případně jejich místní organizace, které se rozhodly vytěžit pojmy slušný a poctivý, se pozitivní definicí nezalamují. Nemají to totiž zapotřebí. Stanovily si za cíl umetat v hlavách voličů cestičku k vlastnímu zvolení a jakékoliv konkrétní vymezení slušnosti a poctivosti by jim tyto plány hatilo. Očekávají, že se voliči s jejich hesly dobře identifikují, takže je neruší zbytečnými podrobnostmi. Prostě chtějí každému z nás namluvit, že právě oni jsou tou správnou volbou; konečně kdo by si o sobě nemyslel, že je slušný a poctivý. Takový cíl snese pouze negativní, případně vágní definice. Moc se ve slušnosti a poctivosti nematlat a raději ukázat na ty, které kandidáti za slušné a poctivé nepovažují a u kterých by tento cejch mohl mít společenský ohlas.
Tak se na olomouckém hlavním nádraží dočítáme, že kandidát na primátora za ANO zajistí více strážníků, aby slušné lidi neobtěžovali bezdomovci, vandalové a feťáci. Jedno musím ANO nechat. Opět mluví o svých povolebních plánech zcela otevřeně. Problémy lidí vyřeší represí a zase bude o kus líp.
Další, tentokrát vydatnější, oblibu mantry o slušných lidech jsem zaznamenal u SPD. Dnes se nejčastěji dočteme, že zajistí bezpečné ulice pro slušné lidi, z počáteční fáze kampaně si ale vybavuji heslo: Přidáváme peníze slušným lidem. Billboard s tímto heslem jsem viděl naposledy před několika měsíci, z čehož usuzuji, že i Tomiu Okamurovi došlo, jak nešikovnou formulaci zvolil. Lidé, kteří nemají pocit, že by jim někdo přidával, z takového vzkazu vycházejí jako neslušní, a takto odrazovat potenciální voliče Okamura jistě nechtěl. Hádám, že i proto dnes vídáme spíš druhou verzi peněžního hesla: PENÍZE ne imigrantům, ne povalečům. V tomto znění už podobné nedorozumění s voličem nehrozí. Každý, kdo se tu narodil a nepřipadá si jako povaleč, si prostě přijde na své.
Brněnská ČSSD, snad aby se odlišila od zmíněných a jistého místního sdružení v modrých trikotech, vsadila na poctivost. Slibuje dostupné bydlení pro poctivé lidi a hned vzápětí se dočteme, že důstojné bydlení je základní lidskou potřebou. Na dotaz v rozhovoru s redaktorem iDNES se pak lídr kandidátky svěřil, že poctivý člověk je ten, kdo se nesnaží zneužít systém pomoci lidem v nouzi. Když nemá práci, snaží se ji hledat, má aspoň základní vůli spolupracovat. Čili kombinace vágnosti a negativního vymezení, akorát místo povaleče tu máme rovnou tři věty. Vyloženě tragikomické mi přijde, že dle této účelové definice mohou být například zkorumpovaný politik, nebo pracující zloděj poctivými lidmi.
Rozumím tomu, že není příjemné sedět vedle pomočeného člověka nebo poslouchat vály sjetého vypravěče, nikdo z nás ale neví, čím dotyční prochází a co je na ulici nebo k drogám přivedlo. Jedno ovšem víme. Jsou to taky lidi a podle toho bychom k nim měli přistupovat. Když si stanovíme za cíl separovat je pomocí policie, fakticky je statusu lidí zbavujeme. Podobně je tomu u imigrantů. Můžeme jen hádat, čím si člověk, který se rozhodne opustit domov a cestovat tisíce kilometrů, prošel. Těžko to ale bylo něco příjemného. Měli bychom s ním jednat jako s člověkem a ne jako s parazitem.
Povaleč je jen hanlivý a rozplizlý výraz pro lidi, kteří z různých důvodů nemají práci. Ano, najdou se lidé, kteří se práci vyhýbají, nebo zneužívají zdejší sociální systém, ale ani tito lidé nejsou bez historie. Po té bychom se měli ptát, její zmapování nám pomůže problém dlouhodobě řešit. Hanlivé tituly a radikální návrhy nic neřeší, spíše problém prohlubují. Konečně k poctivosti z dílny brněnské ČSSD: má-li být něco základní lidskou potřebou, musí se to týkat všech lidí; nemůžeme to omezit pouze na lidi poctivé, ať už tou poctivostí myslíme cokoliv.
Dnes jdeme k volbám. Naštěstí to nejsou pouze formální volby, protože tu máme reálnou demokracii. Nálepkování a vyčleňování některých skupin lidí, ovšem není s demokracií slučitelné. Pokud dnes kývneme na tažení proti některým (dosaď dle vlastních preferencí), může se snadno stát, že příště někdo vytáhne proti nám samotným. Přeji nám všem dostatek rozvahy a dobrou ruku nad urnou v těchto i všech následujících volbách.
