Reklama
 
Blog | David Němeček

Kde se berou nesmiřitelné tábory?

Tak prý jsme zase nesmiřitelně rozděleni. Tentokrát to nejde na vrub Miloše ani Andreje, ale kusu textílie, který se stává symbolem doby. Zastánci roušek a Odpůrci roušek, tak se jmenují tábory, ve kterých jsme se údajně zakopali.

Nevím, jak to vnímáte, ale já se v těch táborech nenacházím. Nejsem nesmiřitelný Rouškofil ani Rouškobijec. Prostě přemýšlím nad tím, kde rouška pomáhá a chrání a kde může naopak škodit. Když se dívám kolem sebe, vidím obrázek docela podobný. V desítkách či stovkách lidí, které potkávám v životě více než zběžně, sotva nacházím někoho, kdo razí roušky za všech okolností, nebo je naopak cele odmítá. Výskyt takových případů je nanejvýš v řádu procent. Kladu si pak otázku, jestli celé mé široké okolí je jedna velká sociální bublina, nebo jestli to s tím nesmiřitelným dělením nebude tak horké. Za pravděpodobnější považuji druhou variantu, už jen proto, že mezi nesmiřitelným Rouškofilem a stejně naladěným Rouškobijcem je spousta umírněných poloh. Nemyslím si, že jsme toliko radikální, abychom se většinově rozdělili do dvou extrémních táborů.

Moc nerozumím tomu, proč vůbec někdo s bipolárem nesmiřitelných táborů operuje. Chápu potřebu mediální zkratky, ale pokud vede jen k prezentaci a podpoře zkratkovitého vnímání reality, tak nám prokazují její autoři medvědí službu – a sobě konečně taky. V zahlcení mediálními zkratkami se totiž právě sama zkratka stává realitou.

Napadá mě k tomu analogie ze světa fyziky. Když se snažíme zjistit polohu částice, tak samotný tento proces její polohu změní. Abychom totiž částici našli, musíme si na ni doslova posvítit a dopadající foton ji posune někam jinam. Naše odhalování reality, tak samu realitu pozměňuje, či chcete-li spoluutváří. S reportováním o stavu společnosti se to má podobně. Když si posvítíme na to, jak je ta naše společnost polarizovaná, posuneme ji – tu k menší, tu k větší polarizaci. Zkratky o nesmiřitelných táborech polarizaci spíše posilují.

Otázka je tedy nabíledni: Do jaké míry žijeme v nesmiřitelných táborech a do jaké míry jsou nesmiřitelné tábory informační konstrukt, který se propíjí do reality? 

Když zachycujeme společenské dění, neexistuje něco jako prostý popis skutečnosti. Každý report o stavu společnosti sám pozměňuje realitu, o níž referuje. Mějme to na paměti při dalších výskytech nesmiřitelných táborů či jiných podobně přepjatých mediálních zkratek.

Reklama