Reklama
 
Blog | David Němeček

Zlá Unie v dobrých časech

Ta Zlá Unie nám nedá spát. Začalo to tvarůžky a tuzemákem a u GDPR a migračních kvót to zjevně neskončí. Nakonec nám hrozí vyobcováním z Schengenu a pokouší se sestřelit našeho milého premiéra. Zlá Unie neraduj se předčasně, my se nedáme!

Pikle Zlé Unie začali naši osvícení politici odhalovat už před několika lety opakovanými poukazy na legislativní požadavky bruselské mašinerie, které vedly k rozbujení byrokracie a narušení naší suverenity. Hřímání o diktátu EU vešlo do módy především skrze tvarůžky, tuzemák a další kauzy týkající se tradičních českých výrobků. V módě zůstává i nadále a z letošní kolekce vypíchněme model GDPR a samozřejmě migraci, která je hitem několika posledních sezón. Evropská unie, do které jsme tolik chtěli patřit, abychom zapomněli na období diktátu jedné strany, se najednou stala novodobým diktátorem.

Na start bude dobré se podívat na to, s jak silným diktátorem se tu tentokrát potýkáme. V Evropském parlamentu máme své přímo volené zástupce, ovšem jsou v mizivé menšině (poměrově je jich asi tolik jako poslanců z Karlovarského kraje v naší sněmovně). Tedy suma sumárum: Bruselským diktátem Evropské unie trpíme asi tolik jako spoluobčané z Karlovarského kraje trpí pražským diktátem České republiky. Značná síla diktátora se vyjevuje také v tom, že jeho pomocníci jsou naprosto oddáni diktátorově myšlence, někdy až příliš. To když naši nejvyšší úředníci mluví o nutnosti přijetí právních úprav, které diktátor ani nezamýšlel. Možná Vás teď také napadá ono památné papežštější než papež, ale chyba lávky. Ve chvílích, kdy jsou jejich postřehy a návrhy vystaveny kritice, podají jasnou odpověď: Diktátor to tak chtěl.

Diktát EU je tedy zjevný a silný. Otázka zní: Co si s ním počneme? Jistě by se šikl nějaký národní hrdina. Někdo, kdo se nebojí říct v EU jasné a konstruktivní Ne, ne, ne… ne a ne a ne. Někdo, kdo odolá, i kdyby proti němu všichni vedli kampaň. Někdo, kdo bude mít odvahu a sílu nás zbavit jařma EU, ve jménu našeho svobodného firemního rozvoje uvnitř nepropustných hranic. Někdo, kdo se klidně spojí i s čertem, aby mu… tedy nám to všechno vyšlo. Jenže kde ho vzít a nekrást z evropských fondů?

Text je první částí dvojblogu. Druhá část nese název Dobrá Unie pro zlé časy. 

 

 

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama