Reklama
 
Blog | David Němeček

Zdravý nemocný, nebo nemocný zdravý?

Představa, že bychom posílali nemocné děti do školy, aby nakazily své spolužáky a ničily si zdraví, je pro nás nemyslitelná a přesto vesele chrchláme v systému, který tlačí dospělé churavce z postelí do kolektivu spolupracovníků a klientů. Každoroční podzimní koloběh bacilů je na spadnutí, tak se pojďme podívat, kdo je v tomto cirkusu principálem.

 

Koloběh bacilů vzniká celkem jednoduše. Dospělý zaměstnanec onemocní, ovšem pod vlivem tlaku zaměstnavatele, vlastních ambicí, případně jiných osobních důvodů, nebo pod tíhou hrozby výpadku platu se rozhodne nenastoupit domácí léčbu, ale chodit dál do práce. Tam často nakazí své spolupracovníky, kteří mu v budoucnu tuto pěknou službu nejspíš oplatí. Domnívám se, že lví podíl má na zmíněném koloběhu právě poslední uvedený důvod, který značně získal na popularitě zavedením kouzelného, osm let starého opatření neproplácet první tři dny nemocenské.

 

Kouzlo tohoto opatření údajně spočívá v tom, že ušetří ročně státu a zaměstnavatelům několik miliard na vyplácení nemocenské a výdajích na zdravotnictví. Oponenti tuto úsporu odmítají s odvoláním na tvrzení, že pokles je dán především tím, že zaměstnanci si berou na léčbu dovolené, nebo prostě chodí nemocní do práce. Na to zastánci magie tří dnů reagují zase například poznatky, že opatření nemá na zdraví populace dopad a že je běžné v ostatních státech EU. Aktuálně je na stole rovnou dvojí návrh zrušení karenční doby – jednou z dílny ČSSD, podruhé z dílny KSČM. Prakticky všechny ostatní parlamentní strany – s výjimkou Úsvitu – jsou proti zrušení. S těmito návrhy logicky sympatizují odboráři a naopak jsou trnem v oku zaměstnavatelům – ještě aby nebyly, když by podle aktuálně platných zákonů padlo břímě nákladů podpory v prvních dnech nemocenské na jejich bedra (obšírnější vhled do debaty, ze které pochází toto shrnutí, viz Zdroje).

 

Vsuvka: Doplnění třídenního opatření přenosem břemene výplaty nemocenské v prvních týdnech na zaměstnavatele je mimochodem bravurní tah tehdejších vlád, kterým dokázaly zabít dvě mouchy jednou ranou – (1) navýšily úspory státní pokladny, (2) pojistily si budoucí podporu opatření stran zaměstnavatelů.

 

Třídenní opatření je na jedné straně zdrojem citelných úspor státu a zaměstnavatelů a brání krátkodobému zneužívání nemocenské zdravými nemocnými. Na druhé straně ovšem tyto úspory z nemalé části vytvářejí nemocní zdraví, kteří pod vlivem třídenní magie chodí raději nemocní do práce. Tito nemocní zdraví pak zvyšují faktickou aktuální nemocnost populace a pravděpodobně i dlouhodobě zatěžují populační zdraví nadužíváním metody přecházení (konstatování, že opatření nezatěžuje zdraví populace, které padne několik let po zavedení, považuji za celkem úsměvné. Nejsem sice doktor, ale počítám, že případné zatížení zdraví populace se projeví ve výrazně větším časovém horizontu.). Vnucuje se mi tedy otázka, zdali jsme zavedením třídenní karenční doby nevylili s vaničkou i dítě.

 

Jak z toho tedy ven, abychom neplodili nemocné zdravé a současně zabránili počínání zdravých nemocných? Žádný kouzelný recept nemám, ostatně kdyby existovalo jednoduché řešení tohoto problému, těžko bychom byli obklopeni státy, které karenční dobu praktikují. Myslím ovšem, že by debatě na dané téma prospělo, kdybychom se přestali tvářit, že jediným aktérem falešných nemocí je náš zdravý nemocný. Máme tu totiž druhého aktéra hry na nemocného, kterým je doktor ochotný předepisovat nemocenskou i v případech, u kterých to není opodstatněné, nebo ji neúměrně prodlužovat.

 

Nerad bych tu zahájil nějaký hon na doktory. Netvrdím, že takovou praxí jsou zatížení všichni, ale obávám se, že není ojedinělá a třídenní magie ji nejen nepotírá, ale přímo podporuje. „A nechcete to protáhnout, takhle to máte přes pět dní a z toho vám tři dny nikdo nic nedá,“ slyšel jeden nejmenovaný, skutečně nemocný pacient, který chtěl co nejrychleji nastoupit zpět do práce, od jednoho nejmenovaného doktora, který nepochybně jednal v dobré víře směrem k pacientovi. U takového doktora si dokonce dokáži představit, že je vcelku zásadový, smyšlené neschopenky nepředepisuje, pouze se snaží nemocnému vynahradit ušlou podporu za ony tři dny, ke kterým se nikdo nehlásí.

 

Pokud takovýto případ není vyloženě ojedinělý, tak třídenní magie omezující pole působnosti pro první aktéry paradoxně zvyšuje aktivitu druhých aktérů hry na nemocné. Konečně na případy dlouhodobých zdravých nemocných kouzlo třídenní karence absolutně nezabírá.

 

Chceme-li se při snaze ušetřit vyhnout nadměrné produkci nemocných zdravých, měli bychom místo plošného opatření postihujícího i nefalšované pacienty přemýšlet o řešení zacíleném pouze na pacienty a doktory, kteří vědomě a opakovaně zneužívají zdravotnický systém. Ovšem samotné zrušení karenční doby prosté návrhů na eliminaci zneužívání je pouze návratem o osm let zpátky, návratem ze situace plošného krácení do situace zvýšené možnosti zneužití. Takový politický krok gordický uzel zdravých a nemocných nerozsekne, pouze se bude líbit mnohým voličům.           

 

(Zdroje)

http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/prvni-tri-dny-nemoci-maji-byt-opet-placene-firmy-jsou-proti/r~20f37c349a6f11e4a10c0025900fea04/

 http://zpravy.idnes.cz/je-tu-navrh-platit-prvni-tri-dny-nemocenske-cssd-podrzela-komunisty-1gw-/domaci.aspx?c=A150929_182600_domaci_kop

 http://www.penize.cz/zamestnani/298033-ocima-expertu-bude-se-za-prvni-tri-dny-nemoci-zase-platit

 http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/skromach-znovu-vyvolal-diskuzi-ohledne-nemocenske-chce-zrusit-karencni-dobu–1537376

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama